ALUMNI VŠB-TUO

Ještě nejste členem Alumni sítě? Ideální čas to změnit!
animace

Karta absolventa VŠB-TUO

Studentské slevy i po 26. narozeninách? Žádný problém. Zahoďte propadnutý ISIC a pořiďte si radši Kartu absolventa.

 
Proč se stát členy Alumni

Jste u nás poprvé? Nechce se vám pátrat po všech informacích? Máme pro vás TOP 5 výhod, proč být členem naší absolventské sítě. Přidejte se.

Časopis 1/2018

Začtěte se do našeho časopisu. Osmičková výročí, rozhovory s absolventy - pilotem, architektem i dvěma nadějnými podnikateli.


Hvězdy světové atletiky míří do Ostravy, říká ředitel Kontinentálního poháru a absolvent EkF Ing. Valter Boček

Ostrava je známá nejen pro své hudební události, ale také pro lásku místních obyvatel ke sportu. A jedna z hlavních světových atletických událostí letošního roku, Kontinentální pohár, se bude konat už 8. a 9. září na Městském stadionu v Ostravě-Vítkovicích.

Výkonným ředitelem této unikátní akce je absolvent Ekonomické fakulty VŠB-TUO oboru Systémové inženýrství a informatika, inženýr Valter Boček. V rozhovoru prozradí, jak vzpomíná na svá studia na EkF a také jak se mu hodí znalosti, které získal studiem, v pořádání prestižní atletické akce v Ostravě.

Valter Boček

Pro své studium jste si vybral Ekonomickou fakultu, konkrétně obor Systémové inženýrství a informatika. Čím vás zaujal?

Abych byl úplně upřímný, nejdříve jsem studoval obor Ekonomika a management. Po roce studia jsem zjistil, že to asi není to pravé ořechové a udělal jsem všechno pro to, abych přešel na jinou katedru. Chtěl jsem se věnovat studiu, které mě dobře připraví na život. A ukázalo se, má druhá volba, tedy obor Systémové inženýrství a informatika, byla tou správnou. Studium mě připravilo mnohem lépe do praxe, a navíc v zaměření, kterému jsem se chtěl věnovat.

Právě oblast systémového inženýrství připraví člověka komplexně na systémový přístup k řešení situací a problémů. Po studiu na Ekonomické fakultě jsem tedy našel uplatnění jako projektový manažer v Praze. I má současná pozice ředitele organizačního výboru je svým způsobem projektově orientovanou. Máte před sebou projekt a je jen na vás, jak si ho rozvrhnete.

Která vzpomínka na studia vám utkvěla v paměti?

Pro mě bylo celých pět let úžasných. Nikdy nezapomenu na jednu zkoušku, kterou jsem opakoval u jednoho profesora několikrát. Pro něj byly píle a dodržování termínů stěžejními vlastnostmi studenta. A právě díky němu jsem si tyto dvě vlastnosti osvojil. Také jsem stále v kontaktu s pedagogy, kteří působí na Katedře systémového inženýrství, každým rokem mě zvou jako přísedícího komise při státnicích…

Hodně se věnujete sportu. Proč jste se rozhodl pro dráhu fotbalového rozhodčího?

Sportuju už od malička. Jsem ze sportovní rodiny, maminka i tatínek hrávali fotbal a vždycky mě k tomu taky vedli. Za mlada jsem se fotbalu věnoval, ale pak přišla zdravotní komplikace a musel jsem toho nechat. Shodou okolností se do vesnice v té době přistěhoval pán, který dělal fotbalového rozhodčího a zeptal se mě, jestli to nechci zkusit. A od té doby jsem nepřestal. (smích)

Mohl vás fotbal dovést až k myšlence organizování Kontinentálního poháru?

Atletika je od fotbalu diametrálně odlišná. Už během svých studií na gymnáziu a poté na Ekonomické fakultě jsem se tomuto sportu věnoval a zapojoval jsem se do atletických akcí, ať už se jednalo o Zlatou tretru, Mistrovství světa sedmnáctiletých nebo o Mistrovství Evropy dvacetitříletých. V roce 2015 jsem se vrhl na organizování halového Mistrovství Evropy v atletice, jako šéf dobrovolníků. Kdybych měl možnost znovu si vybrat sport, kterému bych se věnoval už od útlého mládí, tak si určitě zvolím atletiku. Ta je královnou sportů a pokud chce být člověk sportovcem na vrcholové úrovni, měl by si projít atletickou průpravou. Atletika je prvopočátkem veškerého pohybu a dění. Měla by být také povinnou součástí tělocviku a sportovní průpravy hlavně na základních a středních školách. Na vysoké škole již asi těžko budete někoho učit správné pohybové gramotnosti.

Když už jsme u toho tělocviku, jaké jsou vaše vzpomínky na ten vysokoškolský na EkF?

Na tělocvik jsem vždycky jezdíval velmi rád. Pro mě v té době byla jasná volba fotbal a futsal. Pár semestrů jsme ho měli ve středu večer, pak jsme s klukama přehodnotili, že bude lepší nechat to na čtvrtek s předpokladem, že v pátek jsme neměli žádné přerdnášky. (smích) Tělocvik byl jedna věc a společensko-kulturní aktivity po něm druhá!

Prozraďte nám, co jste si pro nás připravili v rámci tohoto ročníku Kontinentálního poháru v atletice?

Kontinentální pohár je mezinárodní atletický šampionát a nejprestižnější atletickou klubovou soutěží na světě, který je pořádán federací IAAF nepravidelně od roku 1977. Od svého založení až do roku 2008 nesl název Světový pohár. Název Kontinentální pohár nese celkem čerstvě, od roku 2010. Formát tohoto šampionátu je atypický, jedná se o týmovou soutěž, kde proti sobě soutěží atletické týmy Evropy, Ameriky, Afriky a Asie + Oceánie. V každé disciplíně se představí dvě ženy a dva muži za každý kontinent. V atletických disciplínách tak během dvou dní proti sobě nastupují opravdu jen ti nejlepší z nejlepších, mistři a vicemistři daného kontinentu. Na Pohár se kvalifikují na základě lokálních mistrovství, například pro Evropu to bude srpnové Mistrovství Evropy v Berlíně. Někteří vidí v Kontinentálním poháru paralelu Olympijských her, protože se obojí odehrává jednou za čtyři roky. My v ní vidíme největší atletickou akci, kterou může Česká republika vůbec pořádat.

Proč se odehrává právě v Ostravě?

V Ostravě je jeden z nejlepších a nejmodernějších stadionů ve střední Evropě. Celý sportovní komplex v okolí Městského stadionu ve Vítkovicích je svým způsobem unikátní – vše potřebné, počínaje hotelem, zázemím pro sportovce, rehabilitacemi atd. máte na jednom místě či v docházkové vzdálenosti. Navíc má Ostrava několikaletou tradici v pořádání významných sportovních akcí.

Když nás poctili zástupci Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) svou první inspekční návštěvou, tak byli skutečně mile překvapeni. Ostravu a Městský stadion totiž mohli porovnat s její podobou v roce 2007, kdy ji viděli naposledy.

Já jsem se sem právě díky nabídce práce pro Český atletický svaz vrátil. Ostrava je prostě má srdeční záležitost a vždycky se sem budu rád vracet. Tak upřímné a otevřené lidi jako tady nikde jinde nenajdete.

Co je pro vás nejtěžší na pořádání tak velké sportovní akce? Pomáhají vám při organizaci informace, které jste nabyl v rámci studia?

Nejtěžší je také to nejdůležitější, a to uvědomit si význam akce a také se s ní sžít. Její význam pochopíme asi až s odstupem času. Teď si lidé povídají o nějaké soutěži, za pár let se o Poháru bude mluvit jako o špičkové sportovní události, která se v České republice bude asi jen težko opakovat.

Samozřejmě se snažím organizaci uchopit komplexně a dobře se na ni připravit, abych pak v době závodů 8. a 9. září nebyl překvapen. (smích)

Na jaké hvězdy atletického světa se můžeme těšit?

Jelikož v současné chvíli ještě nejsou známy konkrétní nominace atletů za dané kontinenty (červenec 2018), mohu prozradit pouze zvučná jména bývalých špičkových atletů, kteří se představí v rolích týmových kapitánů alias ambasadorů. Ambasadorem Evropy se stal bývalý světový rekordman v běhu na 110 metrů překážek Colin Jackson a americké atlety bude povzbuzovat slavný dálkař Mike Powell. O další dva kontinenty se postarají bývalé mistryně světa v běhu na 400 metrů překážek. Výběr Austrálie a Oceánie povede Jana Pittmanová a ambasadorkou Afriky je Nezha Bidouaneová. Českými patrony a zároveň také patrony užitečného i vydařeného celoročního projektu pro školy a oddíly pod názvem Ostrava fandí kontinentům do kterého se zapojilo přes více než 17 tisíc dětí jsou oštěpařka Barbora Špotáková, čtvrtkař Pavel Maslák, tyčkař Jan Kudlička a výškařka Michaela Hrubá.

Autorkou rozhovoru je Šárka Sikorová, stážistka oddělení Vztahy s veřejností.


© 2018 VŠB-TU Ostrava