Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

„Jsem ráda, že jsem sebrala odvahu a našla si cestu k technice,“ říká docentka Jana Petrů z Fakulty strojní

„Jsem ráda, že jsem sebrala odvahu a našla si cestu k technice,“ říká docentka Jana Petrů z Fakulty strojní
Žena s působivým výčtem titulů, vedoucí katedry, strojařka. A v neposlední řadě také máma na plný úvazek.

Jak zvládá skloubit úspěšnou kariéru s osobním životem, na co je pyšná a čím se aktuálně zabývá? O tom jsme si povídali s doc. Ing. et Ing. Mgr. Janou Petrů, Ph.D., která si bude brzy před jméno psát další titul. Tentokrát ten nejcennější.

Koncem minulého roku jste úspěšně obhájila profesorskou kandidaturu. Jaká byla vaše cesta za vzděláním a kariérou strojařky?

Po maturitě na obchodní akademii vedla přirozeně na Ekonomickou fakultu VŠB-TUO. Scházela mi odvaha přihlásit se na techniku, ačkoli jsem k ní měla blízko. Zajímaly mě motocykly i počítače. Proto jsem se už během studia na EKF přihlásila na Filozoficko-přírodovědeckou fakultu na Slezské univerzitě v Opavě, obor Informatika a výpočetní technika. Tíhla jsem však i ke strojařině, a tak se mou alma mater stala také Fakulta strojní VŠB-TUO. Ta mi k srdci přirostla nejvíc. Jsem opravdu šťastná, že jsem sebrala odvahu, a nakonec si k technice našla cestu. Někdy se totiž chováme příliš tradičně a říkáme si, že by ženy měly studovat spíše ekonomii, psychologii či právo. Jsem myslím důkazem, že to tak být nemusí.

Jak to je působit v oboru, v němž dominují spíše muži?

Před lety jsem ještě nějaké rozdíly v jednání k ženám vnímala, dnes už je to mnohem lepší. Muži žili v předsudku, že strojařina a technika obecně není vhodná pro ženy. Horší bylo, když to dávali najevo. Leckdy i při výuce. Dnes už je ale myslím běžné, že ženy vstupují do oborů, které pro ně nejsou až tak tradiční. Ani moje okolí už nevnímá, že jsem ženou v mužském světě. Málokdo už si dovolí tvrdit, že ženy do strojařiny nepatří. Nejen u nás na katedře, ale i v řadě firem najdete ženy, které se věnují obrábění a mnohé muže by strčily do kapsy.

Chystá vaše domovská Katedra obrábění, montáže a strojírenské metrologie nějaké novinky?

Jsme pyšní na výukové prostory a halu pro obrábění, které jsme slavnostně otevřeli koncem loňského listopadu. Prostory slouží zejména studentům bakalářských i magisterských programů k praktickým cvičením. Při nich pracují na špičkových zařízeních, se kterými se pak setkají v praxi. Vlastníme vodní paprsek v kvalitě, o níž jsme si dřív mohli nechat zdát. Výhodou vysokotlakého vodního paprsku je řezání bez tepelného ovlivnění řezaného materiálu, což má pozitivní vliv na další obrobitelnost materiálu. Pořídili jsme také stroj na tisk kovových prášků, konkrétně na titanové a hliníkové slitiny. Budovu jsme stavěli pouze devět měsíců, příprava trvala zhruba rok. Naše katedra měla velký podíl na přípravě i realizaci. A výuku v nových prostorách jsme zahájili hned v zimním semestru. Máme z toho velkou radost.

Váš obor je tedy poměrně úzce navázán na praxi.

Ano, zejména 3D tisk dnes zajímá spoustu firem. Přichází za námi se součástkami, které chtějí tisknout. Naše přidaná hodnota spočívá v konzultacích a pomoci při navrhování topologicky optimalizovaných součástech vhodných pro 3D tisk, například různých mřížkových struktur. Nelze jen slepě tisknout součástky, které byly navrženy před mnoha lety, a nezamyslet se nad jejich funkčností a způsoby výroby. To by byla strašná škoda. Potřeba je zcela nový konstruktérský pohled využívající možnosti aditivních technologií. V centru 3D tisku Protolab máme schopné kolegy, kteří pomáhají firmám s úpravami konstrukcí a kvalitním tiskem tak, aby například nevznikala zbytečná zbytková napětí, která by při uvedení součástky do chodu způsobovala problémy.

Jsou i jiné způsoby, jak studium propojit s firemní praxí?

Dříve existovala řada projektů na podporu exkurzí a stáží ve firmách a studenti je velmi často využívali. Dnes mám občas problémy exkurzi naplnit. Někdy se až bojím, jestli budou mít studenti zájem. A to i v případě, že jde o velké a významné firmy. Nevím, kde se stala chyba… (smích)

V současné době ovšem nastává boom v oblasti hospodářských smluv. Nejen u nás na katedře, ale na celé fakultě. Podporují je dotační tituly, konkrétně operační program Podnikání a inovace. Vypisovány jsou výzvy na inovační vouchery a firmy pak mají možnost s námi spolupracovat za dotační podpory. Firma připraví projekt, se kterým jí pomáháme, a má pak možnost koupit od nás službu jen za 25 % ceny, zbytek je hrazen z dotace. Což je pro podnikatele velmi výhodné. 

Čím se aktuálně zabýváte ve svém výzkumu?

Dlouhodobě se věnuji vysokorychlostnímu obrábění. Je to specifická oblast, často využívaná v praxi. Přidala se k tomu také další oblast výzkumu, a sice aditivní technologie výroby a celý komplex 3D tisků, jako je tisk práškových kovů, kompozitních materiálů a polymerů. To jsou dvě stěžejní oblasti, kterými se zabývám. Doplňuje je hodnocení kvality integrity povrchů jak po obrábění, tak po 3D tisku. Naše katedra vlastní špičkové zařízení Alicona Focus G5, které nám umožňuje hodnotit povrchové parametry drsnosti, a to nejen profilové, ale i plošné.

Dokážete si ve svém nabitém programu najít čas i na osobní život?

Než se mi narodila dcera, věnovala jsem veškerý svůj čas práci. Stejně jako to dělají muži. Jakmile se však ženě narodí dítě, brzy zjistí, že čas s ním strávený ničím nenahradí. Najednou musí čas dělit mezi práci a rodinu. A je moc dobře, že to my ženy takhle máme, protože životu to najednou dává úplně jiný rozměr. Co se mi narodila Lucinka, zjistila jsem, že to jde, rozdělit si čas. Člověk je jen z toho někdy pořádně unavený. (smích)  Jsem vděčná, že tady máme univerzitní mateřskou školku. Když jsem slyšela, že v kampusu vznikne, nepřipadalo mi to jako dobrý nápad. Dnes vím, že jsem se mýlila.  Dítě je v areálu, takže jej ráno nemusíte vozit daleko, máte jej blízko sebe. Pro každou matku je to velmi příjemné.

 

Text: Bc. Eva Molnárová, Mgr. Lada Poštulková

Foto: archiv FS 

Vloženo: 15. 6. 2020
Kategorie:  Aktuality
Zadal:  Administrátor
Útvar: 9920 - Vztahy s veřejností
Zpět