Narozena 1.5.1934, Ostrava
Prof. Hyspecká absolvovala Hutnickou fakultu VŠB v Ostravě v roce 1958, a to obor hutní inženýrství se specializací na tepelné zpracování. První profesní zkušenosti získala v letech 1958–1959 v Adamovských strojírnách v Brně. Již v roce 1959 přešla do Výzkumného ústavu metalurgického Vítkovických železáren, s nímž spojila více než třicet let své profesní dráhy. Působila zde nejprve jako výzkumná a později jako vedoucí výzkumná pracovnice. Ve své vědecké činnosti se zaměřovala především na fyzikální metalurgii, zejména na studium vztahů mezi strukturou materiálů a jejich vlastnostmi. Výsledky svého výzkumu pravidelně prezentovala v domácích i zahraničních odborných publikacích, na vědeckých konferencích a odborných přednáškách.
Své odborné vzdělání dále prohlubovala v rámci vědecké výchovy na Hutnické fakultě VŠB, kde ji byla v roce 1964 udělena v oboru fyzikální metalurgie vědecká hodnost CSc., vědeckou hodnost DrSc. v témže oboru získala v roce 1971 na ČSAV v Praze. V roce 1990 byla jmenována profesorkou v oboru fyzikální metalurgie.
Její pedagogická činnost byla od roku 1973 spojena s Hutnickou fakultou VŠB, kde nejprve působila jako externí přednášející a od roku 1990 se fakulta stala jejím trvalým pracovištěm. Působila zde i po její transformaci na Fakultu metalurgie a materiálového inženýrství, dnes Fakultu materiálově-technologickou. V letech 1992–1994 zastávala funkci vedoucí katedry neželezných kovů a jaderné metalurgie a v letech 1994–1999 vedla katedru materiálového inženýrství. V tomto období významně přispěla k rozvoji moderního materiálového inženýrství a k výchově několika generací inženýrů, doktorandů a vědeckých pracovníků.
Významnou část své kariéry věnovala budování mezinárodních kontaktů. Po několik desetiletí rozvíjela vědeckou spolupráci mezi českými a francouzskými pracovišti, zejména s École Centrale Paris, a to v oblasti metalurgie a materiálového výzkumu. Díky jejím aktivitám vznikla řada odborných partnerství, výměnných pobytů a společných výzkumných projektů. Její práce významně přispěla k začlenění českého materiálového výzkumu do evropského akademického prostoru.
Za svou vědeckou a pedagogickou činnost získala řadu významných domácích i zahraničních ocenění. Výrazného uznání se jí dostalo již v roce 1981, kdy byla zvolena členkou korespondentkou ČSAV, a v roce 1988 se stala její řádnou členkou – akademičkou. Za zásluhy o rozvoj technických věd jí ČSAV v roce 1984 udělila stříbrnou plaketu Františka Křižíka. Významného ocenění dosáhla také v zahraničí, zejména ve Francii. V roce 1992 byla jmenována čestnou členkou Francouzské společnosti pro metalurgii a materiály. O tři roky později obdržela za svůj přínos k výzkumu koroze a materiálů Medaili Alberta Portevina, udělovanou Francouzskou korozní společností. V roce 1996 pak její dlouhodobý přínos k rozvoji francouzsko-české vědecké spolupráce ocenila Francouzská republika udělením titulu Rytíře Řádu akademických palem, jednoho z významných francouzských vyznamenání v oblasti školství, vědy a kultury.
Mezi další významná ocenění patří medaile a vyznamenání udělená institucemi École Centrale Paris, Université de Paris, Faculté Polytechnique de Mons v Belgii či slovenským Ústavem experimentální metalurgie SAV. V roce 2007 jí rektor VŠB-TUO udělil Medaili Georgia Agricoly za celoživotní pedagogickou a vědeckou práci a osobní přínos k rozvoji Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství, dnes Fakulty materiálově-technologické.
Paní prof. Ludmila Hyspecká patří mezi nejvýznamnější osobnosti české fyzikální metalurgie a materiálového inženýrství. Zanechala výraznou stopu nejen v oblasti vědeckého výzkumu, ale také v akademickém životě univerzity. Svou odborností, pracovitostí a rozsáhlými mezinárodními kontakty významně přispěla k rozvoji českého materiálového inženýrství a současně posilovala dobré jméno VŠB-TUO doma i v zahraničí. Její dlouholetá vědecká a pedagogická činnost představuje významný přínos české technické vědě, vysokoškolskému vzdělávání i rozvoji mezinárodní vědecké spolupráce.