Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
Platnost příspěvku skončila 30. 9. 2021!

Prof. Marian Marschalko: Geologie je jedna z nejkrásnějších vědeckých disciplín

Prof. Marian Marschalko: Geologie je jedna z nejkrásnějších vědeckých disciplín
Rozhovor s novým profesorem naší univerzity, jež získal titul v oblasti aplikované geologie.

Prof. Ing. Marian Marschalko Ph.D. byl jmenován profesorem v oboru Aplikovaná geologie. Zaměřuje se na inženýrskou geologií. Působí na Institutu geologického inženýrství Hornicko-geologické fakulty VŠB – Technické univerzity Ostrava, je garantem oboru geovědní a montánní turismus. Zabývá se hodnocením různých inženýrskogeologických poměrů, průzkumem svahových deformací, hodnotí ale například také poddolovaná území ovlivněná hlubinnou těžbou a dalšími inženýrskogeologickými problematikami.

Nedávno jste získal nejvyšší vědecko-pedagogickou hodnost, titul profesor v oboru Aplikovaná geologie. Považujete jej za vrchol své kariéry?

Profesuru za vrchol své kariéry nepovažuji. Myslím si, že profesorský titul je součástí povolání, protože když děláte nějakou profesi a součástí té profese jsou nějaké potřeby, tak profesuru vnímám jako součást této potřeby. Je důležitá pro akreditace a další věci, nicméně ji nepovažuji za vrchol své kariéry. Vrchol mé kariéry je to, že můžu učit a dělat vědu v inženýrské geologii. Je to součást cesty, důležitý milník.

Čím jste chtěl být, když jste byl malý?

To se měnilo v čase. Už ve dvanácti letech jsem chtěl být geolog, předtím jsem chtěl být archeolog. Jako malé dítě kosmonaut. Měnilo se to, ale když jsem byl v pubertě, věděl jsem, že chci dělat geologii. Už jako střední školu jsem si vybral geologickou průmyslovku. Geologie byla nejbližší archeologii a další důvod byl, že žádná střední archeologická škola nebyla. Nechtěl jsem být stavař nebo lékař, chtěl jsem dělat něco jiného. Informace o složení a fungování zemského tělesa mě přitahovaly a představovaly pro mě značné informační tajemno. Navíc jsem vyrůstal v horách, kde je geologie o to zajímavější, je tam členitější morfologie, takže i to mě motivovalo.

Kam budou vaše kroky směřovat dál? Budete zůstávat u učení, nebo máte rozjetý nějaký projekt, kterému se momentálně věnujete?

Tak určitě. Mám spoustu věcí, které dělám. Moje největší vědecká ambice je, že chci dělat různé studie, týkající se různých inženýrskogeologických poměrů a geofaktorů. Chci je zhodnocovat, porovnávat a přinášet potřebné informace pro potřeby inženýrských činností. Kromě vědeckého cíle mám i cíl pedagogický. Myslím si, že je skvělé učit, je to příjemná energie, člověk má zpětnou vazbu, interakce mezi vyučujícím a studentem je super a obohacující, což je pro mě zdroj energie.

Co máte na svém oboru nejradši?

Je to spousta věcí a je těžké na to odpovědět. V geologii tvoří geologickou stavbu obrovská tělesa, která jsou v určitých hloubkách a na určitých místech. Vy ta tělesa zhodnocujete, nicméně je většinou nevidíte. Pracujete pouze s dílčími informacemi, které máte ověřené a zbytek informací musíte domýšlet, což vytváří prostor pro kreativní představivost a myšlení. Pro další zhodnocování přidáváte k tomu potřebné fyzikálně-mechanické nebo jiné vlastnosti horninových materiálu. Geologické prostředí zhodnocujete z určitého úhlu pohledu, přičemž toto prostředí je často ovlivňováno různými faktory. Jakákoliv interakce geologického prostředí s lidskou činností, inženýrskými objekty přináší potřebu zhodnocovat toto prostředí a výsledek této činnosti je vždy individuální. Tato činnost je velice zajímavá a obohacující a její výsledek je pokaždé trochu jiný.

Jste garantem oboru Geovědní a montánní turismus. Můžete nám ho laicky přiblížit?

Dnes je celosvětovým trendem růst turismu. Je to důležitá a nezanedbatelná součást ekonomik světa. Obor Geovědní a montánní turismus přináší do této branže celosvětově rozvíjející se pohled na turismus, který představuje turistika zaměřena na přírodní geologické krásy a na montánní technické památky pro různé regiony světa. Česká republika je velice atraktivní z pohledu geologické stavby, ale také z pohledu technických památek. Absolventi oboru jsou připravování pro práci do cestovních kanceláří, s kterými aktivně spolupracujeme. Kromě základních znalostí z oboru turismu jsou absolventi připravování pro průvodcovské služby se zaměřením na výše uvedené problematiky. Jsou krajiny, které jsou v oboru geovědního a montánního turismu velice rozvinuté a značné příjmy turistiky plynou z těchto atraktivních lokalit a služeb. Takovou krajinou je například Čína nebo Francie, kde je tento turismus velice podporovaný, a proto spolupracujeme s těmito krajinami v této oblasti.

Zabýváte se také třeba haldami. Jak se díváte na haldy tady na Ostravsku? Čím jsou jedinečné?

Je to jedna z mnoha věcí, kterou se v inženýrské geologii zabývám. Hodně se zabývám poddolováním, teď třeba zpracovávám výzkum z Číny. V provincii Jün-nan, kde výzkum provádím, jsou haldy tvořeny různým horninovým materiálem, protože se tam na rozdíl od České republiky těží řada různých nerostů. Protože je zde mnohem členitější morfologie a komplikovanější inženýrskogeologické poměry, tak jsou zde haldy ohrožovány svahovými pohyby a dalšími inženýrskogeologickými faktory. Studium tohoto geologického prostředí je více dynamické. Mně se haldy na Ostravsku líbí z toho důvodu, že doplňují morfologii ploché Ostravské pánve, kterou tady máme. Když se podíváte na Ostravu z několika různých míst, tak pohledy jsou morfologicky atraktivnější. Haldy můžeme využívat jako zdroj druhotného stavebního materiálu, halda Ema je třeba turistickou atrakcí. Nejsou to jen obohacující věci, mohou přinést i problémy. Pozor musíme dávat na termickou aktivitu, na vlastnosti hlušiny, musí se zde speciálně projektovat a důležitá je také prašnost. Haldy jsou však historická součást této hornické oblasti, jsou pozitivní a negativní úhly pohledu, nicméně dohromady je to zajímavá problematika.

Proč by si potenciální studenti, uchazeči, měli vybrat zrovna obor geologie a s ním tedy i Hornicko-geologickou fakultu? Jaké nabízí benefity?

Myslím si, že geologie je jedna z nejkrásnějších vědeckých disciplín. Když si představíte základní disciplíny jako je fyzika, matematika, chemie, tak všechny jsou integrovány do geologie. Z každého úhlu pohledu, který v dnešní vědě existuje, se na geologii můžete podívat. To je její obrovská přidaná hodnota. Geologie má podle mě obrovskou budoucnost, která ale ještě není doceněná. Vezměte si všechno, co máme postavené. Vezměte si domy, cesty, různá inženýrská díla, všechno to stojí na geologii. Všechno je z geologie. Materiál máte z geologie, takže všechno, co vidíme, je geologie. Potraviny – z čeho mají potřebné látky? Z půdy. To je geologie. A voda? Když ji nemáme, je zle, když ji máme, musíme ji chránit. A kde ji najdeme? Buď je schovaná v geologickém prostředí, nebo je kumulovaná v přehradách, ale také přitéká z hor, takže je limitovaná geologií. Bez hor by nebylo dešťů a nebylo by řek. Život na zemi je do značné míry limitovaný a ovlivňovány geologickými pochody, zejména však pohybem litosférických desek. Bez nich by život na zemi v podobě, jak jej známe, nebyl možný. I to je dané geologií. Pro mě je jenom málo věcí v našem světě, které nesouvisí s geologií. S geologií souvisí skoro každá vědecká disciplína. Je to dle mého názoru nejdobrodružnější vědní disciplína vůbec. Komplexnější je už možná jenom astronomie.

Problémem dnešní doby je, že mladí lidé, ačkoliv mohou a mnohdy mají talent na technické či přírodovědné obory, jdou radši studovat něco jiného. Čím si myslíte, že to je?

Primárně bych vycházel z rodiny, kterou jsou děti hodně ovlivňovány, školou, do které se dostaly a také kamarády, s kterými se stýkají. Důležitou roli hrají také informace, s kterými přijdou do styku. To všechno ovlivňuje náš názor. Podle mě je jedním z důvodů i to, že si mladí lidé radši vyberou na první pohled snazší cestu. Z hlediska fyziologie jde ale o přirozenou věc. Technické či přírodovědné obory jsou trošku náročnější, protože musíte mít základy fyziky, chemie, matematiky, proto si někdo prostě vybere lehčí cestu nebo to, co je na první pohled atraktivnější. Podle mě je to ale nedostatkem informací, které ten člověk má. Je třeba, aby se zatraktivnila výuka na základních a středních školách, kde je mimo jiné zakopaný pes. Musíte být do oboru nadšení, a je jedno, o jakou disciplínu jde.

Jak vzpomínáte na svá studia? Je něco, co vás nebavilo?

Co se střední školy týká, tak jsem chodil na geologickou průmyslovku, proto jsem měl skoro každý předmět jiný. Měli jsme učitele, kteří v oborech pracovali, přišli z geologického provozu, takže měli praktický základ. Občas se stalo, že mě některý předmět nebo jeho část nebavil, ale celkově studium bylo zajímavé a atraktivní. Osobně si myslím, že u mě bylo na studiu nejdůležitější to, že jsem měl štěstí na dobré učitele, kteří mi nezkazili chuť k oboru a informacím a naopak mě motivovali, abych geologické disciplíny měl rád. Co se týká vysoké školy, tak bylo pro mě nejdůležitější setkání s úžasným pedagogem docentkou Jarmilou Müllerovou, která mě přivedla k oboru Inženýrské geologie, kterou se zabývám celou svoji kariéru.

Čím jsou dnešní studenti jiní, než jste byl vy za svých studií? Vidíte nějaká pozitiva a negativa?

Nemyslím si, že jsou jiní, lidé jsou pořád stejní, jediné, co se změnilo je, že máme více svobody, více možností získávání informací. Vy si to, co nevíte, najdete na internetu, získat informace je relativně snadné. Jediná věc, která je trochu jiná, je ta, že se v tom množství informací ztrácíme. Chybí nám klid, my ho měli více, nebylo tolik informačních zdrojů a možností, měli jsme zkrátka více klidu, mohli jsme to lépe vstřebávat. Jste v informačním stresu, a i v životě jste více ve stresu, protože dnes máte víc možností. Selektovat a vybrat si tu dobrou možnost, tu správnou možnost, není úplně lehké.

Co děláte, když zrovna nepracujete?

Nikdy to moc neodděluji. To, co dělám, je můj koníček, takže jsem nikdy nevnímal to, že pracuji. Moc rád chodím se psem, jedním údolím jdu, druhým se vracím. To mě restartuje. Jsem tam sám, málokdy někoho potkám. Také moc rád cestuji, to je můj velký koníček. Zároveň je to součást práce, protože geologie je všude, stále ji vnímám a stále se o ni zajímám. Rád také navštěvuji místa různých starých civilizací, vnímám je v souvislostech, porovnávám je. Nejraději však vnímám a obdivuji diversitu přírody v různých souvislostech, ale také diversitu lidských kultur.

 

 

Vloženo: 22. 9. 2017
Kategorie:  Aktuality
Útvar: 9920 - Vztahy s veřejností
Zpět