„K Majálesu jsem se dostal přes pivo,“ říká Ing. Jakub Galia, doktorand Ekonomické fakulty

„K Majálesu jsem se dostal přes pivo,“ říká Ing. Jakub Galia, doktorand Ekonomické fakulty
Ing. Jakub Galia vystudoval marketing a obchod na Ekonomické fakultě VŠB – Technické univerzity Ostrava. Už rok funguje jako viceprezident pro Public Relations (PR) ve studentské organizaci younie, která u nás organizuje například Majáles nebo studentský ples.

Studuje navíc doktorské studium a pracuje ve firmě v centru města. Jak se dá toto všechno stíhat, jak náročná je příprava studentských akcí a co vůbec funkce viceprezidenta pro PR obnáší?

Vystudoval jsi marketing a obchod. Věděl jsi na základní nebo střední škole, že půjdeš spíše ekonomickým směrem?

Chtěl jsem na psychologii, ale vůbec jsem si v té době nevěřil, a tak jsem podlehl tlaku okolí a na mé sny se vykašlal. Místo toho jsem tak nějak v panice zvolil úplně jinou cestu, a to cestu na ekonomku. Nejprve jsem studoval cestovní ruch, ale to mě vůbec nechytlo. Sice jsem obor dostudoval, ale dál jsem se mu už věnovat nechtěl. Marketing jsem začal studovat de facto náhodou. V rámci praxe v cestovní agentuře jsem dostal pár úkolů do marketingu. To mě chytlo a drží do teď.

Jaký jsi byl student?

Jsem skoro doktor, tak to asi špatný nebylo (úsměv). Rozdělil bych to na dvě etapy, středoškolskou a vysokoškolskou. Na gymplu ve Vyškově jsem byl naprosto příšerný student, protože jsem měl v hlavě jenom fotbal, a tak taky vypadaly známky. Potom ale přišla VŠ, spolu s tím jsem opustil své fotbalové ambice a začal se více věnovat škole. A šlo to samo. Možná za to může způsob učení na VŠ, kdo ví. Kdybych se měl hodnotit, tak vysokoškolský student jsem byl na jedničku s hvězdičkou, středoškolský tři minus. Vím, že učitelky na střední ze mě měly hrozné nervy – vyrušoval jsem, chodil jsem pozdě, z maturity jsem měl hrozný strach.

Kdy v tobě začala dozrávat myšlenka, že půjdeš na doktorské?

Určitě v posledním ročníku na magisterském. Nejvíc se to projevilo ve chvíli, kdy jsem doučoval lidi makroekonomii a mikroekonomii, statistiku, operační výzkum. Říkal jsem si, že když to dokážu vysvětlit svým kamarádům, dokážu to pak vysvětlit i studentům. Největší motivací pro mě byla možnost učit, další pak kontakt se studenty. Na druhou stranu jsem se trošku bál vědy, což panuje do teď.

 

Jaké předměty na Ekonomické fakultě učíš?

Prozatím jsem učil tři předměty – marketingové řízení, marketing služeb a obchodní činnosti.
Hned první rok ze začátku jsem dostal na marketingové řízení pátý ročník. Byla to sranda učit studenty starší než já sám (úsměv).

O předmětech jsme se už bavili – jaké předměty tě bavily nejvíc, jaké nejméně?

Nejvíc mě bavila statistika a makroekonomie a všechny marketingové předměty. Předpoklad pro vědu tam byl. Neměl jsem žádného strašáka, předměty, ve kterých jsem musel pochopit proces, jsem měl nejradši, naopak věci, kde jsem se musel učit nazpaměť, mě nebavily.

Vyjel jsi na Erasmus. Jak na něj vzpomínáš, doporučuješ ho ve svých hodinách?

Ano. Je to první věc, kterou studentům říkám. Pro mě je to pořád nejlepších šest měsíců mého života. Člověk tam samozřejmě musí studovat, ale je to i o tom, jakou zemi si vybere. Já si vybral slovinský Maribor, který byl v poměru studium a zábava naprosto vyvážený. Dokázal jsem cestovat, udělal jsem si přátele, odpočinul jsem si od stresu, co tady panuje. Život jde prožít i jinak než jen tím, že se budu za něčím honit. Největší přínos je v tom, že jsem poznal cizí kultury. Když se podívám na lidi, kteří nikam nevycestovali a mají předsudky (najdeš je zejména na internetu), zjistíš, že nic z toho není pravda.

Jak ses dostal k younii?

K younii jsem se dostal přes pivo. Respektive kamarád mě pozval na pivo a po pár pivech jsem už byl v younii. Díky Vojto!

Co všechno obnáší tvoje pozice viceprezidenta pro Public Relations?

Ani nevím kde začít. V průběhu celého školního roku máme 6 velkých akcí – Infoschůzky pro prváky, Vítání prváků, Bloody Halloween, Darování kostní dřeně, Studentský ples a velkolepý a jedinečný Majáles Ostrava. Ke každé akci je potřeba vytvořit grafiku – tedy komunikace s grafičkou. Je potřeba vytvořit plán komunikace – kam půjde reklama, v jaké formě, přes jaké médium. Musím zajistit tisk všech potřebných tiskovin, online reklamu. A to vše zvládnou do předem stanového rozpočtu. Nejtěžší je asi ale vytvořit něco nového, co studenty zaujme. Přece jen takových akcí je v Ostravě desítky, a proto je potřeba vždy přijít s nějakou originální myšlenkou. Potom tu máme Majáles Ostrava – zde řeším vše zmíněné a nějaké věci navíc, jako je například mediální podpora od partnerů, plnění partnerských věcí, psaní tiskovek, článků na web, domluvení agentur na outdoor reklamu, vytvoření spotu do rádií, animací.  Je toho tak moc, až se mi z toho dělá teď špatně, protože jsem zrovna v tom největším hektickém období před Majálesem. 

Jak těžké je zorganizovat Majáles? Kolik času to stojí, máš vliv na to, kdo z interpretů přijede?

Je to těžké, protože spousta z nás už buď pracuje, nebo se naplno věnuje studiu. Majáles tak šijeme po nocích, sedneme na něj třeba v šest, v sedm večer, a jedeme do tří. Tím, že akci organizují studenti a je to čistě dobrovolná věc.

Jak těžké bylo rozhodnout se, že přesunete Majáles na Slezskoostravský hrad?

Ihned po skončení předešlého ročníku jsme dali hlavy dohromady a řekli si, že takhle už ne. V DOVu se koná každá velká akce. Proč nejít někam jinam, od všech těch komerčních věcí? Majáles dělají studenti, tak pojďme někam, kde je útulněji.  Vyšlo to.

Jak bys motivoval studenty k tomu, aby se během svých studentských let přidali do nějaké organizace?

Největší výhoda studentských organizací je v tom, že máš možnost dělat chyby. Nikdo ti za ně ruku neutrhne, je to přirozené. Šup všichni do studentských organizací, dělejte chyby, poučte se z nich a rozvíjejte sebe samotné.

Jak se práce dá skloubit se školou a organizací?

Popravdě se to moc skloubit nedá. Ledaže byste vynechali svůj osobní život, což jsem v některých etapách svého života udělal. Potom se to dá zvládnout bravurně. V praxi to vypadá tak, že do večeře skloubím práci a školu a večer a po nocích šiju Majáles.

Kde se vidíš za deset let?

Vidím se s kupou dětí a úžasnou manželkou. 

 

Vloženo: 11. 4. 2019
Kategorie:  Aktuality
Útvar: 9920 - Vztahy s veřejností
Zpět