Začněme cestou do Švédska. Jak se student geotechniky z Ostravy ocitne na stavbě ve Stockholmu?
V roce 2021 jsem si v posledním ročníku inženýrského studia vybral pracovní Erasmus. Subterra, se kterou dlouhodobě spolupracuje katedra geotechniky, hledala posilu na zakázku ve Stockholmu, kde razila tunely. V létě jsem tak odjel na několik měsíců do Švédska a získal první zkušenost na zahraniční stavbě.
Co vám stáž dala?
Hlavně sebevědomí – musel jsem se postarat sám o sebe, řešit ubytování, švédské bezpečnostní certifikáty i pas, protože občanku tam na stavbách neuznávají. A samozřejmě odborné znalosti: práci ve složitých podmínkách, švédské normy, odlišnou kulturu řízení stavby.
Pak jste státnicoval v Česku?
Ano, studia jsem v lednu 2022 dokončil v Česku. Potom jsem nastoupil do Subterry, která mi zanedlouho nabídla pozici přímo ve Stockholmu. Zde jsem strávil rok.
Přemýšlel jste, že ve Švédsku zůstanete?
Práce by se zde určitě našla – ve Stockholmu panuje stavební boom. Ale lákalo mě dál pracovat pro Subterru. Naše společnost ale ve Stockholmu neměla další zakázky a já nechtěl přestoupit k jinému zaměstnavateli. Proto jsem se vrátil do Česka.
Na jakých projektech jste pracoval po návratu?
V Praze jsem dokončil projekty tramvajové trati Divoká Šárka – Sídliště Dědina a napojení metra D na Pankráci. Zde se v rámci metra D se buduje větší přestupní uzel. Díky propojení mezi metrem C a D se zde protahuje tramvajová trať, na jejíž stavbě jsem se podílel.
Letos jsme pak s kolegou předali rekonstrukci tratě v Olomouci a čeká nás obnova 120 let starých železničních tunelů Tanvald – Harrachov.
Vaše pozice se jmenuje „přípravář“. Co to obnáší?
Jsem přímo na stavbě, ale řeším spíš „papírovou“ část: objednávky materiálu, fakturaci, změnové listy, technicko-ekonomické propočty. Stavbyvedoucí řídí výrobu, já převádím jeho požadavky do čísel. A funguje nám to. Kolega má perfektní cit pro detail a já zase pro rozpočet.
Předpokládám, že tuto praktickou část jste si musel „nastudovat“ sám…
Ano, je to tak. Zatímco teorii jsme měli na fakultě kvalitní, uvítal bych více praxe. Realita na stavbě totiž vypadá jinak – jsou zde odlišné metody měření, pracuje se s harmonogramy, hodně se jedná s dodavateli. Škola vás naučí přemýšlet. Teoretické znalosti ale musíte už sám aplikovat přímo v terénu.
Škola na jednu stranu nikoho do praxe nenutí, ale kdo chce, možnosti, jak získat reálné zkušenosti ze stavby, má.
Závěrečnou část rozhovoru přineseme už příští týden. Kdy je podle Tomáše Nováka ideální vyjet na Erasmus? Jaký předmět na ostravské "stavebce" byl pro něj nejtěžší? A jak vidí budoucnost tunelových staveb v Česku?